Svätoplukov hrob

Náhodou sa mi dostala do rúk publikácia, ktorá vyšla už v roku 2013. Na recenziu asi neskoro. Ale vzhľadom na to, že táto publikácia od "profesionálneho historika", straší na pultoch našich knihkupectiev už šiesty rok, je zrejmé, že sa stále dobre predáva. V Martinuse dokonca bez upozornenenia na "potrebu kritického myslenia".
Takže:

VEĽKÍ VOJVODCOVIA na Slovensku
Autor textu: PhDr. Tomáš Klubert, PhD.
Recenzent: Doc. PhDr. VIadimír Segeš, PhD.
Fotografie: archív autora, archív vydavateľstva Perfekt, archív Ivana Mrvu
Ilustrácie: Miroslav Regitko
Jazykové redaktorky: Mária Sabolová, Zuzana Vrábelová
Grafická úprava: Pavol Janoško, Štúdio Perfekt
Obálka: Lýdia Valter, www.bookwork.sk
Vydal Perfekt, a. s., Karpatská 7, 811 05 Bratislava,
ako svoju 624. publikáciu.
Rok vydania 2013
Prvé vydanie
Tlač: KASICO, a. s., Bratislava
ISBN 978-80-8046-588-9

Nečítal som ju celú, hneď ako som narazil na tento odstavec, som ju okamžite zatvoril, takže netuším, čoho všetko je dotyčný autor schopný. Ak som hľadal správne, je profesor histórie a pracuje v Ústave pamäti národa. https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/50329

Takže, čo píše v roku 2013 profesionálny slovenský historik, narodený v roku 1972, o Svätoplukovi?

Strana 13:

Našiel sa Svätoplukov hrob?
Áno, našiel. Už v roku 1959 objavili
archeológovia pod zvyškami
veľkomoravského chrámu v lokalite Sady
pri Uherskom Hradišti hrobku slovanského
veľmoža, ktorá dostala číslo 12/59.
O mimoriadnom spoločenskom postavení
nebožtíka svedčil fakt, že spočíval v železom
okovanej rakve a na rozbitom náhrobku boli
zvyšky maľby zobrazujúcej mužskú postavu
v mierne nadživotnej veľkosti. Veľmož
pochovaný v hrobke číslo 12/59 zomrel asi
48-ročný, mal výšku 175 cm, hranatú tvár
a úzky nos. Príčinou jeho úmrtia bolo
vykrvácanie spôsobené vylomením ľavého
očného zuba v dolnej čeľusti. Smrť
najslávnejšieho veľkomoravského
panovníka v dôsledku úrazu potvrdzujú aj
anály východofranského kláštora vo Fulde,
ktoré pri popise udalostí v roku 894
uvádzajú, že Svätopluk „nešťastne dožil svoj
posledný deň“.



Boli Svätopluk a Bořivoj
bratranci?
Veľkomoravský panovník z hrobky číslo 12/59
pri Uherskom Hradišti a muž pochovaný
v hrobe K1 v Bazilike svätého Juraja na
Pražskom hrade, ktorý je považovaný za miesto
posledného odpočinku českého kniežaťa
Bořivoja, mali viacero totožných
antropologických znakov a zhodnú krvnú
skupinu B. Časť popredných moravských
historikov a archeológov z toho usudzuje, že
Bořivoj bol synom kráľa Rastislava
a Svätoplukovým prvostupňovým bratrancom.
Odmietajú preto pravdivosť v. Kristiánovej
legendy, podľa ktorej český knieža prijal krst až
v dospelom veku od svätého Metoda.
Nesúhlasia ani s rozšírenou domnienkou, že
Svätoplukova prvá manželka Svätožizňa bola
Bořivojovou sestrou. Pokiaľ tieto názory
podložia nezvratnými dôkazmi, bude treba celé
veľkomoravské dejiny dôkladne prehodnotiť.


Kde bolo centrum
Svätoplukovej ríše?
Svätoplukovo hlavné sídlo, bájny Velehrad, sa
nepochybne nachádzalo v priestore Uherské
Hradiště – Staré Město. Archeologické
výskumy na týchto miestach odkryli veľkú
aglomeráciu slovanského osídlenia, ktorá
zahŕňala osady, cirkevné objekty, pohrebiská,
remeselnícke dielne a veľmožské dvorce.
V čase svojho najväčšieho rozkvetu
v poslednej tretine 9. storočia mala rozlohu
vyše 300 hektárov a chránili ju mohutné
zemné valy. Svätoplukov kráľovský palác
však doposiaľ nebol odkrytý. Stál totiž na
bývalom Svatojiřskom ostrove, ktorý dnes leží
pod husto obývaným centrom Uherského
Hradišťa.


Fakt sa mi tie bludy nechce komentovať. Ale snáď sa časom prekonám. Zatiaľ ponúkam do diskusie ostatným "neprofesionálom"

Zamyslel som sa nad tým a myslím, že som veci prišiel na kĺb. Autor to zrejme písal v rokoch 2011-12, krátko po tom, čo sa dobojovalo o sochu Svätopluka na bratislavskom hrade. A správnou orientáciou - tvrdením, že Svätopluk je pochovaný na Morave a jeho spájaním s českými Přemyslovcami aj on sa pousiloval vyhodiť Svätopluka zo slovenských dejín.

Len podotýkam, že v tom "Svätoplukovom hrobe" v Uherskom Hradišti sa nachádzala kostra v takom stave, že najprv bola považovaná za mužskú a videli v nej Metoda, potom bublina spľaskla, lebo biologické odborné pracovisko v Brne ju vyhlásilo za ženskú kostru. Keď po niekoľkých rokoch sa našiel archeológ, ktorý začal tvrdiť, že je to predsa len mužská kostra, objavil v nej Svätopluka. Dôkaz nie je žiadny. Fuldské anály sa aní slovom nezmieňujú o tom, že by Svätopluk zomrel v dôsledku choroby zubov a všetky dedukcie a hypotézy ktoré z tohto podvodného tvrdenia vychádzajú, vrátane príbuzenských vzťahov Svätopluka a Přemyslovcov sú len skutočne absolútne ničím nepodložené hypotézy, ak za dôkazy nepovažujeme propagandu a fantáziu autorov týchto hypotéz.
Viacej miesta si skutočne táto vec nezaslúži, ale veľmi dobre ilustruje úroveň historikov na Slovensku. To treba mať neustále na pamäti.

Adam napísal:Zamyslel som sa nad tým a myslím, že som veci prišiel na kĺb. Autor to zrejme písal v rokoch 2011-12, krátko po tom, čo sa dobojovalo o sochu Svätopluka na bratislavskom hrade. A správnou orientáciou - tvrdením, že Svätopluk je pochovaný na Morave a jeho spájaním s českými Přemyslovcami aj on sa pousiloval vyhodiť Svätopluka zo slovenských dejín.
...
Viacej miesta si skutočne táto vec nezaslúži, ale veľmi dobre ilustruje úroveň historikov na Slovensku. To treba mať neustále na pamäti.

Myslím, že tá kniha má svoju informačnú hodnotu. Sprístupňuje aj slovenskej bezinternetovej verejnosti Galuškovu hypotézu z r. 1996. Za tie roky sa objavilo veľa argumentov za a proti, ale jej základné tvrdenie o príbuznosti Bořivoja s Rastislavom vyzerá veľmi zaujímavo. Momentálne sa dá povedať len to, že v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní nejakí príbuzní príslušníci elity, pravdepodobne Mojmírovci. Aj to je dosť, nie?
Viac podrobností k hypotéze sa dá nájsť tu:
http://www.znojemskarotunda.cz/pribuzni.htm
http://www.znojemskarotunda.cz/hrob_k1.htm
http://www.znojemskarotunda.cz/borivoj.htm
alebo tu:
http://www.moraviamagna.cz/hroby/h_sady2.htm
Netreba to hneď brať ako prisluhovanie nejakej ideológii.

Ďakujem za reakciu a súhlasím, že tá kniha má informačnú hodnotu. Ide len o to akú. Na základe ničoho, čo je doteraz známe, nemožno tvrdiť, pokiaľ netvoríme literárnu fikciu, že v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní Mojmírovci. Nemožno teda, opäť, pokiaľ nepíšeme niečo na spôsob "Da Vinciho kódu", teda beletriu, tvrdiť, že Bořivoj a Rastislav boli príbuzní. Hypotéza sa dá stanoviť takmer hocijaká. Aj to, že Bořivoj bol príbuzný s ET (to je ten z Marsu). Na teóriu sa to dá len sfalšovať, alebo sa dá o tom napísať román. Nepochybujem, že pár ľudí by sa našlo, ktorí by tomu neochvejne verilo (Tomu ET). Pár ľudí sa nájde vždy na všetko. Mnohí ľudia nedokážu rozlíšiť medzi hypotézou, teóriou a pravdou a ani medzi fikciou a realitou.

Pre tak kategorické tvrdenie, že sa našiel Svätoplukov hrob v Sadoch v UH nemá autor spomínanej knihy žiadny seriózny dôvod. Želanie prezentuje ako realitu! Je to od neho neprofesionálne. Na skutočného historika neprípustné!

K odporúčaným linkom námatkou len výber z toho posledného:

Citujem: a) Jaké postavení měl ten, jemuž byla propůjčena kaple jako místo posledního odpočinku? I když by kaple byla budována přímo jako mauzoleum, kdo měl možnost nebo právo k arcibiskupovu chrámu přistavět kapli určenou pro jediný pohřeb? Stavebníkem musel být v každém případě sám panovník a arcibiskup Metoděj musel respektovat jeho přání. Muselo jít o vznešenou osobu, když se o vybudování kaple a hrobu postaral sám král Svatopluk.

Ide o tautológiu - citát z wiki: Je to teda chyba v definícii alebo dôkaze, keď sa nejaký pojem definuje sám sebou alebo sa nejaký jav prehlasuje priamo alebo nepriamo za príčinu aj následok zároveň, takže definícia alebo dôkaz „kruhom“. „Vedecká“ teória založená na takomto reťazci príčin a následkov môže vyzerať impozantne.

NIKDE vo vyššie uvedenom výroku nie je uvedený dôkaz, že "o vybudování kaple a hrobu postaral sám král Svatopluk.". Je to len tautologicky vyvodené a predložené ako dôkaz.

b)   První reakcí objevitele V. Hrubého v letech 1965-1970 bylo, že byl objeven pohřeb Metodějův. Tento názor byl vyvrácen především objevem hrobových dutin ve stěně biskupského chrámu, tedy možných hrobů biskupa. Zde však nebyly objeveny žádné pozůstatky.1

K tomuto: K zmene prišlo, čo bolo objavené dutiny v stene chrámu, o ktorých sa začali domnievať, že by mohli byť dôkazom, že Metod bol pochovaný tam. To sa však ničím nepreukázalo. Samotné dutiny ako hrobka boli spochybnené, neexistuje k nim žiadna seriózna dokumentácia, ani výskumná správa a aj zo statických dôvodov je dnes považované tvrdenie o hrobke za chybné.

NEEXISTUJE ani jeden dôkaz, ktorý by oprávňoval klásť sídlo Metoda alebo Svätopluka do povodia česko-slovenskej Moravy. Sú len "hypotézy". Podobnosť nie je dôkaz.

c)   Další výklad z roku 1975 se pokoušel vidět v objevené kostře pozůstatky ženy, snad první manželky krále Svatopluka, Svatožizny, sestry českého knížete Bořivoje I., o níž víme, že zemřela mladá. Tento výklad podepíraný ukvapenou diagnózou brněnských antropologů, kteří jedince pokládali za ženu mladého věku, 25-35 let starou (viz V. Hrubý 1970, pozn. 6 a další zmínka 1975, s. 6).2 Ihned vznikla konstrukce o pohřbu této první manželky krále Svatopluka...

Archeológ prehodnotil posudok antropológov....  Nikde však skutočne seriózna expertíza z príslušného odboru. A na tomto je postavené to kategorické tvrdenie "Áno, našiel sa! "

Kde ale v tomto môžeme nájsť oporu pre kategorické tvrdenie o tom, že ide o Svätoplukov hrob?  Z extrému do extrému. Nakoniec ani nie je celkom isté z akého obdobia ten hrob pochádza, nehovoriac už o veku a pohlaví pochovanej osoby. Ani o jej spoločenskom postavení.  Ak by aj skutočne išlo o svetskú osobu a muža z konca 9. storočia, porovnávame ju s osobou rovnako pochybnej identity pochovanej na pražskom hrade, pričom sa rovnako pravdepodobne dá tvrdiť, že v Sadoch je pochovaný síce pokrvný príbuzný Přemyslovcov, ale nie príbuzný Mojmíra, resp. jeho potomkov, resp. Svätopluka. Napr. manžel (alebo manželka) kniežaťa hradiska v UH. Príbuzenské vzťahy medzi elitou boli aj v tom čase bežné. Alebo to bola manželka miestneho biskupa (celibát vtedy ešte nebol, na čo sa celkom zabúda). A takých hypotéz sa dá vyrobiť za pol hodiny dvadsať. Podľa potreby..... Aj autori vyššie zmienených hypotéz mali len "potrebu", dôkazy neboli a nie sú.

Da Vinciho kód je pekný, zaujímavý román, Má tiež svoju hodnotu, vzbudil záujem mnohých o dejiny. Ale je to román. Netreba tomu veriť, možno len obdivovať umelecké schopnosti a fantáziu autora. Tam je to na mieste.

ifuri napísal:Momentálne sa dá povedať len to, že v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní nejakí príbuzní príslušníci elity, pravdepodobne Mojmírovci. Aj to je dosť, nie?

Pozrel som si tie linky a mám iný názor. Na základe toho, čo sa o veci píše,resp. vie, nie je možné tvrdiť, že "v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní nejakí príbuzní príslušníci elity, pravdepodobne Mojmírovci." .

Nie je totiž jasné ani to, kto je pochovaný na Hradčanoch v hrobe  K-1.

Píše sa o tom napr. toto:
Značně skeptický názor na totožnost ostatků Bořivoje s kostrou nalezenou v hrobě K1 pod svatovítskou rotundou Pražského hradu vyjádřil M. Lutovský (1997, s. 187) v publikaci recenzované J. Slámou. Připouští zde pouze vztah Svatopluka k neznámému muži pohřbenému v centrální části Pražského hradu: „lze například uvažovat o členu mojmírovského rodu, dlícím po pádu Moravy v pražském exilu“ (tj. až po roce 906?). Dále varuje: „Hypotézy a domněnky zasahující do tak významné problematiky, jakou je vztah mezi dynastiemi dvou nejstarších států na našem území, je třeba tvořit s nejvyšší možnou mírou opatrnosti. Existují totiž jedinci, kteří jsou schopni s takto pojatými vědeckými informacemi překročit meze reality a s vševědoucností brouků Pytlíků vytvořit kdesi v mlhách fantazie »nové, lepší a pravdivější« dějiny. Historikům a archeologům pak zůstane nevděčná role sucharů, vyvracejících fantastické vize těžkého kalibru křehkými vědeckými argumenty“.
Až tak „křehkými vědeckými argumenty“, jako např. „Bořivojův otec (snad Hostivít)“ D. Třeštíka (1999, s. ? Povšimněte si také, prosím, že M. Lutovský nezpochybňuje moravský původ ostatků knížete z hrobu K1, ale jejich vazbu na pražské Přemyslovce. Nezůstalo však jen u tohoto naivního pokusu, jak uvidíme dále....

K tomu však je potrebné podotknúť, že to, že M. Lutovský pripúšťa vzťah Svätopluka k neznámemu mužovi pochovanému v hrobe K-1 je rovnaký omyl, aký on vytýka oponentom. Nemá totiž žiadny dôkaz, že v hrobe 12/59 v Sadoch pri Uherskom Hradišti je pochovaná osoba, ktorá by mala akýkoľvek vzťah k Svätoplukovi.

Aká je skutočnosť?
Rozhodné slovo by dnes mala mať genetika. Zdá sa, že skutočne sa už dopracovala na tú úroveň. A čo hovoria genetici?

"Jaká je situace s určením totožnosti jejich pozůstatků dnes? Naprosto nepřehledná, chaotická, kdy jednotliví účastníci historického, či archeologického bádání si razí své teorie, vždy po několika létech nové, a zároveň zpochybňují teorie svých kolegů (protivníků)."

V čem jsou tedy problémy? Naprosto si nejsme jisti, které ostatky patří knížatům Bořivojovi I. Boleslavu I. a II.. A jenom částečně jsme si jisti Oldřichem a Jaromírem.
U ostatních čtyř kněžen je to stejné. Nevíme, které ostatky patří ke kterému jménu, ba dokonce nevíme ani, jestli ta jejich jména nejsou úplně jiná.

Takže prečítajme si ešte raz pozorne, aká je reálna situácia. A potom sa bavme o tom, koľko z toho potvrdzuje názory o príbuznosti Svätopluka s Pŕemyslovcami.

Protože existuje teorie o rodinném spojení Mojmírovců a Přemyslovců. Bylo by dobré zaměřit genetický výzkum i tímto směrem.
V letech 1959-62 Uherské Hradiště – Sady v přistavěné kapli v hrobce č. 12/59 nalezena kostra (značně porušená).
Napřed byla označena, jako kostra mladé ženy, a bylo operováno s tím, že by se mohlo jednat o Svatožizň (manželka? Svatopluka I.). V roce 1983 E. Vlček naopak zjistil, že se jedná o muže 45 – 50 let starého. Při porovnání s knížetem Bořivojem (hrob K1) byla zjistěna serologická shoda a některé další detaily, z nichž nejdůležitější je nápadně dolů skloněný zvukovod, což je velmi vzácné. Dle způsobu pohřbu (sarkofág, okovaná rakev, významné místo, to byl bezesporu někdo významný z posledních desetiletí 9. století.
V Mikulčicích se ve zděné hrobce č. III. dle způsobu pohřbu našly pozůstatky významné ženy, a hrobka č. XVI, značená jako hrob č. 580 byl nalezen muž (s mečem nebo dýkou) z něj je ovšem pouze zachována kost loketní.
Také je ještě nutno připomenout mohylu neznámé kněžny v Želénkách, která je pravděpodobně velkomoravského původu

TAKŽE PREDPOKLADÁME ŽE HISTORICI UVÍTAJÚ NOVÉ VÝSKUMNÉ METÓDY, aby vo veci bolo jasno.
LENŽE!!!!!!

Vypadá to, že je vše na nejlepší cestě, jak se dozvědět něco nového o nejstarších dobách našeho státu. Jenže!
Komise Akademie věd, která rozhodovalo o přidělení grantu na tento výzkum, se nečekaně rozhodla peníze nepřidělit.
Je důležité k tomu dodat, že výše uvedená komise nebyla skupinou přírodovědců – biologů. Naopak, byla to komise historiků, která rozhoduje o penězích pro historické bádání. Proč asi? To je výsledky nezajímají?

A ešte citát z www.magna moravia, ktorá je jednoznačne tendenčne "promoravsky" orientovaná:
K nejnověji publikované domněnce o předcích prvního historicky doloženého Přemyslovce daly podnět poznatky zjištěné antropologem E. Vlčkem při analýze kosterních pozůstatků náležejících dvěma zcela nepochybně významným mužům, z nichž jeden byl pochován v hrobové kapli chrámového komplexu v Sadech a druhý ležel v hrobě K1 na Pražském hradě. Sadský hrob bývá někdy hypoteticky spojován s místem posledního odpočinku velkomoravského Svatopluka,4 kdežto pohřbený v hrobě K1 je některými badateli označován za Bořivoje.5 U obou koster konstatoval E. Vlček nápadnou shodu jednak ve zvláštním a v současné (350) populaci jenom velmi vzácně se vyskytujícím kornoutovitém a nápadně dolů skloněném zevním zvukovodu, jednak v serologické příslušnosti ke skupině B zjištěné u obou zesnulých. I když E. Vlček výslovně konstatoval, že „jasně geneticky vázaný specifický znak mezi oběma jedinci nalezen nebyl“,6 přesto toto opatrně formulované konstatování   n e o d r a d i l o   některé odborníky, aby neuvažovali o příbuzenství těchto osob a tudíž i Bořivojově moravském původu. Poněvadž uvedenou hypotézu, která má velmi závažné historické důsledky, několikráte na mezinárodním fóru obhajoval L. E. Havlík,7 je zapotřebí se jí – byť se o ní řada odborníků vyjádřila značně zdrženlivě či přímo odmítavě8 – znovu podrobně zabývat.
  Klíčovou úlohu ve vzpomenutém výkladu zaujímá hrob K1 z Pražského hradu, označovaný jako místo pohřbu knížete Bořivoje. I toto je ovšem pouze domněnka, neboť ani datum Bořivojova úmrtí (muselo k němu dojít někdy před omuntesperchským setkáním Svatopluka s Arnulfem v březnu 890) a ani místo, kde kníže byl pohřben, nejsou známy. Hrob K1 objevil K. Hilbert v květnu 1911 při výzkumech prováděných v souvislosti s dostavbou svatovítské katedrály na Pražském hradě. Pod barokní dlažbou svatováclavské kaple byly tehdy odkryty její starší stavební fáze a v nejnižším horizontu potom i nepatrné zbytky původní svatovítské rotundy stavěné knížetem sv. Václavem. Vzpomínaný hrob (kterému označení K1 dal nálezce dobře chápající jeho obrovský historický význam avšak neodvažující se přiřknout ho určité osobě) se nalézal v jižní části lodi zmíněné rotundy a to v prodloužení osy její jižní apsidy. Byl shodně orientován s hrobem knížete sv. Václava (obr. 1). V jeho těsném severním sousedství se (351) nalézal další hrob (označený jako K2), který byl silně poničen stavbou Spytihněvovy baziliky.9 Hrob K1 obsahoval pohřeb dospělého muže, který podle určení E. Vlčka zemřel ve věku 35-40 let. K výbavě zesnulého náležela železná dýčka a několik zvířecích kostí.10 Severněji ležící pohřeb K2 byl natolik poničen (ze skeletu se dochovala jen část pravé nohy s bércem), že antropologický rozbor nebyl možný.

Nech hľadám kde hľadám, nikde nič, čo by potvrdzovala hypotézu, či skôr len domnienku o tom, že bol objavený Svätoplukov hrob natoľko, aby mohol skutočný historik napísať, že bol objavený Svätoplukov hrob. Také kategorické tvrdenie by bolo smiešne aj od novinára bulvárneho časopisu.

Novinári bulváru dokážu ešte viacej: Napr. tento tvrdí, že Svätoplukov hrob bol prenesený do chrámu sv. Víta!!!!

Dalším záhadným objevem Kamila Hilberta bylo tělo, které podle antropologa Emanuela Vlčka patřilo velkomoravskému panovníkovi Svatoplukovi, který byl ale ve své době, tedy těsně po své smrti, pochován údajně v Sadech u Uherského Hradiště. Znamená to tedy, že na něčí příkaz bylo tělo tohoto moravského knížete přeneseno do Prahy, a uloženo do chrámu sv. Víta. A tak je tedy otázkou, kdo všechno vlastně v katedrále sv. Víta nebo pod ní odpočívá věčným spánkem. Katedrála je nezáhadnější a nejtajemnější budova nejen v českých zemích, ale patrně v celé Evropě. Bude trvat ještě mnoho let, než se opravdu dozvíme, kdo je zde vlastně pochován.

http://www.inadhled.cz/zajimavosti/dejiny-naroda-ceskeho-hrob-prvniho-ceskeho-knizete-borivoje-a-co-se-skryva-pod-katedralou-sv-vita/

Ďalšia senzačná informácia. Dávame do pozornosti autorovi knihy VEĽKÍ VOJVODCOVIA na Slovensku :-) :-)

Pre menej chápavých treba napísať, že je to hlúposť, autorovi toho bulv. článku sa to jednoducho pomotalo, tak ako prof. Klubertovi z Ústavu pamäti národa.

Ifuri píše: "Myslím, že tá kniha má svoju informačnú hodnotu. Sprístupňuje aj slovenskej bezinternetovej verejnosti Galuškovu hypotézu z r. 1996. Za tie roky sa objavilo veľa argumentov za a proti, ale jej základné tvrdenie o príbuznosti Bořivoja s Rastislavom vyzerá veľmi zaujímavo. Momentálne sa dá povedať len to, že v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní nejakí príbuzní príslušníci elity, pravdepodobne Mojmírovci."

Ale, ale, Ifuri. Čo nám to tu chceš nahovoriť. Aká informačná hodnota? Informácia je podľa slovenského synonymického slovníka – správa, údaj, poznatok.
Galuškova hypotéza nie je ani správa, ani údaj, ani poznatok. Je to len jeho (ničím nepodložená) hypotéza. Má rovnakú „informačnú“ hodnotu ako hypotéza, že francúzsky kráľovský rod Merovejovcov pochádza cez dieťa Márie Magdalény priamo od Krista.
A prečo tvrdohlavo zavádzaš tvrdením že „momentálne sa dá povedať že v hroboch Sady 12/59 a Hradčany K-1 sú pochovaní .... pravdepodobne Mojmírovci“ ??
Ako ti už napísal Adam - na základe ničoho, čo je doteraz známe, to nemožno tvrdiť.
Vieš že v Mikulčiciach sa našli v hojnom počte avarské nákončia opaskov z obdobia po páde kaganátu? Jeden významný český historik naznačil, že mohlo ísť o avarské útočisko po páde ich ríše. Umlčali ho.
Ifuri, to nám chceš nahovoriť, že usadlosť chránená močiarmi a zásekmi bola hlavným mestom ríše zvanej Veľká Morava? Vieš že Josef Poulík vyjadril pochybnosť o predpoklade že v aglomerácii Sady žilo 5000 ľudí? Že počet obyvateľov Mikulčíc odhadol pod 2000?
Prečo by niekto pochovával arcibiskupa či príslušníkov kráľovskej rodiny v malých usadlostiach na okraji ríše?
Má to nejakú logiku? Alebo ti ide o to Goebelsovské tvrdošijné opakovanie lži, aby sa stala pravdou?
To je zrejme aj účelom spomenutej knihy. Oblbovanie slovenskej bezinternetovej verejnosti. Otazkou je - prečo?!

Valamír, samozrejme, že s obsahom odpovede Ifurimu súhlasím ale myslím si, že netreba byť tak tvrdý. Ifuri sa oboznamuje s problematikou a preto všetko čo sa o veci píše, považuje za zaujímavé. Nedospel ešte k analýze. Koniec koncov, v škole, kto si ešte pamätá, sme sa učili niečo iné a "naši" historici si na tom stoja dodnes. O tom, že za ich stanoviskom nie sú žiadne odborné, či "vedecké" dôvody, sme sa tu už neraz bavili. Aj o dôvodoch, prečo je tomu tak, aj keď o tom by sa ešte dalo pobaviť, keby nám v tom nezabraňoval jeden z najnovších zákonov, ktorý bol prijatý práve preto, aby sme sa o tom slobodne baviť nemohli. Dospeli sme teda opäť do totality v ktorej sa akurát slobodne môžu znevažovať Slováci, ich štát a ich dejiny. Za takej situácie je každá debata nerovná a preto sa nemôžeme čudovať tomu, že ľudia podliehajú propagande.
Pokiaľ ide o to predpokladané avarské útočisko vo Valoch, samozrejme, že uvažovať tam o centre ríše je nezmysel, ktorý slúžil ideologickému výkladu dejín v istej dobe. Tá už minula, nezmysel v mnohých hlavách zostal.
Myslím si však, že tu nejde o avarské útočisko, ale že ide o pôvodne pohraničné hradisko, ktoré sa stalo útočiskom, nie však Avarov, ale časti slovanských kniežat a kresťanských kňazov po tom, čo padla Veľká Morava. S ňou načas padlo aj kresťanstvo ako vládnuca ideológia na území,ktoré sa dostalo pod správu uhorských kmeňov, ktoré boli "pohanské". rozumejme v tom čase zrejme hlavne mohamedánske, ale tiež židovské. Preto začali tieto pohraničné hradiská rásť v čase, keď ríša sa už rozpadala. Českí archeológovia sa usilujú posunúť ich rast o nejaké desaťročie skôr, čo nie je až tak veľký problém, lebo inak by jednoducho museli priznať, že celé desaťročia hlásali bludy.